|
|
Péče o pacienta se závažným traumatem v předněmocniční neodkladné péči
HAVLÍKOVÁ, Dominika
Tato práce se v počátku věnuje klasifikaci úrazu, skórovacím systémům, které se využívají v traumatologii a také ATLS (advanced trauma life support), což je standardizovaný postup v péči o pacienty s traumatem. Dále se práce věnuje akutním traumatickým stavům a také jsou zde stručně popsaná trauma centra a přednemocniční neodkladná péče. Jako poslední, co je v teoretické části práci zmíněno, je postup Zdravotnické záchranné služby na místě nehody. Výzkumná část obsahuje výstupy z rozhovorů od deseti náhodně vybraných zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby z Jihočeského kraje a z Kraje Vysočina. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny v březnu a dubnu v roce 2021. V této části bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují předepsané postupy v péči o závažné trauma v přednemocniční neodkladné péči a zda je zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina znají a postupují dle nich. Druhým cílem bylo zmapovat, zda se postupy v péči o pacienta se závažným traumatem v krajích liší. Posledním cílem bylo zjistit, zda probíhají školení pro zdravotnické záchranáře na téma péče o pacienta se závažným traumatem v přednemocniční neodkladné péči. Z výsledku výzkumu je patrné, že všichni dotazovaní znají předepsané postupy a pokud to situace dovolí, řídí se podle nich. Zda se postupy v krajích liší, bylo obtížné zjistit kvůli nedostačujícím informacím. Z odpovědí dotazovaných lze říci, že se postupy v péči o závažné trauma neliší, nebo se liší jen minimálně. Z výzkumu také vyplynulo, že jsou všichni proškoleni v péči o závažné trauma. Tato bakalářská práce by mohla být využita pro zajištění informací školitelům se spokojeností s průběhem školení. Dále práce poukazuje na skutečnost, že způsob předávání informací a znalostí mezi lektory a záchranáři je efektivní.
|
|
|
Laická první pomoc v období mladšího školního věku
Hušková, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce na téma "Laická první pomoc dětmi mladšího školního věku" je zaměřena na žáky 3. tříd základní školy a jejich znalosti v oblasti poskytování první pomoci. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli si umějí děti poradit v nestandardních situacích, kdy dojde ke zranění kamaráda nebo jiné osoby, zavoláním na záchrannou zdravotnickou službu a poskytnout základní první pomoc zraněné osobě. Teoretická část je věnována obecně první pomoci, její historii, dělení, zásadám telefonování na záchrannou zdravotnickou službu a správnému poskytnutí první pomoci u lehkých a těžších zranění. Empirická část obsahuje cíle a hypotézy, metodiku a organizaci šetření, charakteristiku a popis zkoumaného vzorku. V práci je uvedena prezentace výsledků dotazníkového šetření, které probíhalo na základních školách v Roztokách a Velkých Přílepech a ve skautském oddíle v Roztokách formou rozhovoru s dětmi jedné modelové situace. V diskuzi se nachází ztvárnění výsledků dotazníkového šetření, rozhovor se skautskou družinou a rozbor pracovních hypotéz. V závěru této práce jsou vyhodnoceny výsledky vlastního šetření a uvádím přínos své bakalářské práce.
|
|
|
Poskytnutí odborné péče u traumat motorkářů v přednemocniční neodkladné péči
HAVLŮ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá poskytnutím odborné péče u traumat motorkářů v přednemocniční neodkladné péči. Bakalářská práce má stanovené tři cíle. Prvním cílem je zmapovat postupy poskytování odborné péče u traumat motorkářů zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami. Druhým cílem je zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů a všeobecných sester o charakteru traumat vzhledem k urgentnímu transportu na vyšší spádové pracoviště. Třetím cílem je zmapovat specifika motorkářů z pohledu zdravotnických záchranářů a všeobecných sester. K daným cílům byly položeny tři výzkumné otázky. Výzkumná část bakalářské práce byla realizována metodou kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat se použila kombinace polostandardizovaného rozhovoru, který se skládal ze 13 otázek, a znalostního testu, který se skládal z 21 otázek. Polostandardizované rozhovory a znalostní testy byly uskutečněny s náhodně vybranými zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami pracujících ve výjezdových skupinách Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Výsledky znalostních testů byly pro přehlednost zpracovány do tabulek. Polostandardizované rozhovory byly přepsány souvislými odpověďmi a pro větší přehlednost zpracovány do tabulek. V příloze je přiložený seznam otázek polostandardizovaného rozhovoru a znalostního testu. Z výzkumu vyplynulo, že znalosti zdravotnických záchranářů a všeobecných sester Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jsou optimálnější než v Jihočeském kraji. Rozdíly jsou však minimální. Pouze u jedné otázky, číslo 9, která se týkala znalosti neurogenního šoku, se projevila znalost problematiky jako nedostačující, kdy správně odpovědělo pouze 8 respondentů z celkového počtu 40 respondentů. Ostatní zmapované znalosti jsou na dobré úrovni, v některých oblastech bych znalosti hodnotila výborně. Na závěr bych chtěla říci, že i přes některé výborné znalosti zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zdravotnické záchranné služby, které se týkají poskytnutí odborné péče u traumat motorkářů, by mohlo dojít k dalšímu proškolení zdravotnických pracovníků v oblasti specifických poranění a komplikací poranění, která mohou u motocyklistů nastat. Myslím si, že je důležité se orientovat, případně se i dále vzdělávat v této problematice, protože znalost správných postupů odborné přednemocniční neodkladné péče je stěžejní pro další vývoj pacientova stavu. K tomuto účelu by mohla posloužit tato bakalářská práce, která se snaží být uceleným přehledem problematiky motocyklistů a postupů poskytnutí odborné přednemocniční péče u traumat motorkářů.
|
host ::
RSS.